› Beletrie česká › Tříštění blankytu aneb k čemu potřebujeme plavky
Prózu Pavla Ludvíka je nejlépe označit za snový text. Autor navazuje na nejlepší tradici české imaginativní literatury počínaje poetismem a surrealismem, přes Lazebníka Richarda Weinera až k textům Věry Linhartové nebo Michala Ajvaze. Bylo by možné jmenovat i cizí autory, alespoň Raymonda Queneaua a jeho Modré květy. Pavel Ludvík má přitom svůj osobitý tón a nezůstává nijak u napodobení předchůdců.
Nastavení
