Russkij lubok XVII-XIX vv (rusky)

poškozená obálka (lubok - z rus. lýková dlaha, destička, angl. a fr. lubok, něm. Lubok) ruská varianta textově-obrazového jednolistu vyvinutá jako derivát knižní ilustrace v druhé polovině 17. století. Zprvu šlo o deskotisk na lipové kůře, dodatečně kolorovaný červenou, žlutou, zelenou a případně modrou barvou. Později zdomácněl kamenoryt a mědiryt, přičemž otisky se prováděly již na papír. Největší rozkvět těchto jednolistů nastal během 18. a 19. století, kdy nastoupila litografie. Lubok (též lubočnaja kartinka) těžil ze západních předloh (Bilderbogen), transponovaných do roviny zlidovělého biedermeieru a folklóru s byzantskými prvky. Tak jako středoevropské kramářské písně a jiné drobné tisky prodávaly se cenově dostupné lubky na trzích. Sloužily k výzdobě stěn chudších obydlí a plnily též funkce často satiricky a proticarsky zaměřeného informačního média)